Chci vyjet na studium do zahraničí, ALE ... aneb 5 hlavních důvodů, proč to studenti vzdávají

Návrh bez názvu

ANNIE RUBEŠOVÁ

Moc dobře znám ten strach a nejistotu, které se pojí se studiem v zahraničí, pokud jedete poprvé (ale i podruhé). Vím, jak je to těžké. Na začátku se to zdá lehké, ale postupně se nabaluje tolik věcí a stres se zvětšuje. Velmi často to dochází až do bodu, kdy máte pocit, že to nedáte a že to raději vzdáte. Už ani nemáte chuť někam jet. Vždyť tam je tolik překážek.

Překážky nemusí být jen ze strany školy, ale také přicházejí od těch nejbližších, kteří vás nepodporují. Člověk pak lehce ztratí energii a vzdá to ještě před tím, než odjede. Takže vlastně nikam ani neodjede.

Já jsem si toto zažila dvakrát. Vím, jak těžké jsou začátky. A když člověk nemá dostatek informací a vše si musí hledat – plýtvá svým časem i penězi – tak to není moc motivující. Neměla jsem ani nikoho, s kým bych mohla tyto starosti sdílet.

Znám ten pocit, kdy už máte polovinu papírování hotovou a najednou přijde myšlenka, že to všechno je k ničemu. Už se vám nechce pokračovat, protože to je složité. Už několik měsíců se trápíte s přípravami a nic vám to nedává. A do vaší hlavy se začnou vkrádat myšlenky, že by bylo přece jednodušší s tím skončit a nikam nejet.

Nemusím přece studovat v zahraničí. K čemu mi to bude? Jazyk se naučím i tak.  Neutratím tolik peněz. Dodělám školu rychleji. A vždycky tam můžu jet na dovolenou atd…

Zastávám názor, že litovat můžeme jen věcí, které jsme neudělali. Nikdy jsem nelitovala toho, že jsem studovala v zahraničí. Nelituju ani toho, že díky mému druhému výjezdu jsem ukončila vztah. Nelituju toho, že mi studium trvá trochu déle než mým spolužákům. Nelituju toho, protože jsem získala mnohem více.

Získala jsem Znalosti, které bych se nikdy nedozvěděla, pokud bych zůstala doma. Teď jsem spokojenější a šťastnější v životě.

Vraťme se ale k začátkům, kdy to opravdu není lehké. Možná byste chtěli jet, ale říkáte si

„Jel/a bych na Erasmus, ale …

Je tam nějaké ALE. Existuje 5 hlavních důvodů, proč studenti nevyjedou, i když vlastně chtějí.

  • 1. Neumím angličtinu (nebo jiný jazyk)
  • 2. Nechce se mi nic zjišťovat (papírování)
  • 3. Nemám na to peníze
  • 4. Nechci mít problémy ve škole
  • 5. Mám přítele/přítelkyni

Před odjezdem do Španělska jsem měla první 4 důvody, proč nejet. Před odjezdem do Mexika jsem měla dokonce všech 5 s tím, že za angličtinu jsem si dosadila španělštinu. A přesto jsem jela.

Super, ona překonala všechny překážky. Ale zvládnu to i já? Pojďme se na ně podívat trochu jiným pohledem a překonat je. 😉

Možná necítíte všech 5 překážek, ale to neznamená, že když jich je méně, tak jsou i snadno zvládnutelné. Nebudu vám lhát a říkat, že pro mě to bylo snadné. Nebylo a pravděpodobně to nebude snadné ani pro vás.

Když jsem jela podruhé, na začátku jsem si myslela, že teď už to znám a všechno zvládnu bez problémů. Možná jsem již znala tipy a triky na formální záležitosti, ale i tak jsem jednu dobu propadla do „temných myšlenek“ a chtěla jsem to vzdát.

Překonat tyto překážky znamená překonat sám sebe. Vystoupit ze své komfortní zóny a přijmout fakt, že váš život bude jiný (i když zatím nevíte jaký). Překážky jsou především ve vaší mysli. To vy si myslíte, že neumíte anglicky. Ale na světe je mnoho lidí, kteří jsou na tom ještě hůře, a přitom jsou v zahraničí. A protože jsou tyto překážky hlavně ve vaší mysli, musíte se naučit pracovat s tím, jak přemýšlíte.

Všechny tyto překážky mají jedno společné, a to je strach a nejistota z budoucnosti. Nevíte, co přesně se stane, když to uděláte. Naopak víte, co se stane, když to neuděláte. Nestane se totiž nic a váš život bude plynout stejně jako doposud.

Taky jsem měla chuť to vzdát a raději dokončit školu „normálně“. Nedostávalo se mi ani moc podpory z okolí, protože jsem si prý vždycky vybrala velmi nebezpečné země. Pro mnoho lidí jsem byla (a možná stále jsem) šílená a bez rozumu. Nelíbilo se mi, že se lidé na mě takto dívají. Upřímně mi z toho bylo dost smutno.

Ale i přesto všechno jsem jela a teď jsem každý den vděčná za to, že jsem to nevzdala.

  • Mám svobodu. Celý můj život je teď svobodnější, moje práce, kde žiju, s kým se bavím, co dělám v mém volném čase. Organizuju si svůj čas tak, jak mi to vyhovuje.
  • Mám Znalosti, které využívám každý den pro svou práci i volný čas. Při studiu v zahraničí jsem se naučila vážit si sebe sama, naučila jsem se „prodávat“ svoje schopnosti a dovednosti. Při kontaktu s tolika lidmi různých kultur i náboženství jsem si uvědomila, co je vlastně v životě důležité. Tyto Znalosti jsou to, co dává mému životu smysl.
  • Dělám práci, kterou chci a vydělává mi dostatek na pokrytí mého životního stylu. Moje práce je opravdu něco, co dělám ráda. A to proto, že já si určuji, jak budu pracovat, kde, kdy a s kým. Je to tak úžasný pocit. Do této fáze uvědomění, že se dá pracovat i jinak než pro nějakého šéfa či školu, jsem dospěla právě díky studiu v zahraničí. Viděla jsem, jak to funguje jinde. Potkala jsem lidi, kteří měli úplně odlišný pracovní styl, než jsem předtím znala. Inspirovala jsem se a krůček po krůčku si teď tvořím i já svůj jedinečný pracovní styl.
  • Získala jsem sebevědomí, a to v různých oblastech. Teď už vím, že umím mluvit velmi dobře anglicky a moje španělština je už na skvělé komunikační úrovni. Nebojím se říct svůj názor, zeptat se cizích lidí. Věřím ve své schopnosti a v to, že moje práce je kvalitní a přináší hodnotu. Cítím se lépe jak osobnost. Nestresuju se kvůli maličkostem a jsem celkově klidnější.
  • Cestuju stále častěji. Studiem v zahraničí se moje cestovatelská vášeň zvětšila a teď si každý měsíc dopřávám 2–3 výlety na nová místa. Již několik let mám tradici, že každý rok chci navštívit aspoň jednu novou zemi. Poslední roky jsem to dotáhla vždy na více zemí. A tento rok jsou v plánu další tři. Díky zkušenostem v zahraničí jsem se naučila cestovat efektivněji.
  • Získala jsem vzdělání praxí, a to nejen v mém oboru. V zahraničí jsem vždy studovala i něco navíc (něco jiného) než v Česku. A jsem za všechny tyto zkušenosti vděčná, protože jsem se učila nové věci a tím pádem to pro mě bylo velmi zajímavé. Všechny tyto získané znalosti teď využívám v praxi. Mám větší rozhled a dokážu tak lépe respektovat lidi, kteří mají odlišné názory. Otevřelo se mi také více možností pro pracovní příležitosti.

Vidíte, co všechno jsem získala? Stálo to opravdu za to překonat ty překážky. Každý může mít samozřejmě jiné důvody, ale vždy to jsou ty důvody, kvůli kterým jsme ochotni dělat věci, kterých se bojíme a které jsou obtížné. A když v životě přijde další překážka, tak si vždy připomenu, že překonání těch předchozích mi dalo tolik skvělého.

Překonávání překážek a strachů stojí za to!

A teď se na ty jednotlivé důvody, proč to studenti vzdávají ještě předem, podíváme podrobněji. Ukážu vám, jak na ně. Když své strachy budete znát a budete vědět, jaké lepší věci po jejich překonání přijdou, věřím, že celá ta cesta bude snadnější. A taky – máte moji velkou podporu. 😊

1. DŮVOD – Neumím angličtinu (nebo jiný jazyk)

Tyto obavy mají většinou ti, kteří nemají moc zkušeností s mluvením. Ve škole se jazyky učíme trochu jiným způsobem a často máme pocit, že ani po 10 letech učení vlastně neumíme jazyk. Je v pořádku se takto cítit. Je ale také důležité nebát se začít.

Až budete v zahraničí, uvidíte, že si vzpomenete na mnoho. A po nějakých 2 měsících už budete tak rozmluvení, že se vám tento strach bude jevit jako velmi směšný. Mezinárodní prostředí je tou nejlepší volbou, jak se naučit jazyk používat aktivně.

Moje rada: Pamatujte na to, že existují tisíce dalších studentů, kteří mají tento strach. Nejste v tom sami. Uvidíte, že v zahraničí narazíte na lidi, jejichž angličtina bude velmi základní a přesto se nějak dorozumíte.

Pokud máte strach, že neporozumíte výuce v angličtině, tak vás hned uklidním. Kurzy, které jsou tvořené pro zahraniční studenty jsou také přizpůsobené tomu, že angličtina (nebo jiný jazyk) není váš mateřský. Učitelé mluví velmi srozumitelně a jasně. A opět – nebudete tam sami, ale se svými spolužáky z různých zemí.

Jenom pozor na země, kde je angličtina jako oficiální jazyk. Zde se předpokládá trochu vyšší level angličtiny. A protože všechny kurzy probíhají v angličtině, není zde tak velká přizpůsobivost pro zahraniční studenty. Ale pokud máte angličtinu na úrovni cca B2, nebála bych se ani toho.

2. DŮVOD – Nechce se mi nic zjišťovat (papírování)

Souhlasím všemi deseti. Vyřizování všech formalit se může jevit jako španělská vesnice. Papírů je mnoho – před, během i po studiu a je lehké na něco zapomenout, neudělat včas nebo vyplnit špatně.

A pokud se chystáte na váš první zahraniční výjezd, bude to pravděpodobně ještě složitější, protože většina dokumentů používá mezinárodní anglické názvy a ty mohou být matoucí.

Moje rada: Nedělejte to sami. Nechejte si poradit od zkušenějších.

Při mém prvním zahraničním výjezdu jsem se formalitami trápila s kamarádkou, která na tom byla stejně jako já. Takže jsme nevěděly nic, i když jsme na to byly dvě. Vložila jsem do toho hodně času, peněz i nervů.

Nebudu Vám říkat, že toho je málo, ani že to je lehké. Ale můžu vám s tím pomoct.  A vy pak na nic nezapomenete a nebudete mít žádné problémy v zahraničí ani doma.

3. DŮVOD – Nemám na to peníze

Za jedním z důvodů, proč to studenti vzdávají, jsou peníze. Přiznejme si to na rovinu – peníze jsou důležité a kdo říká, že ne, tak je právě ten, co by je nejvíce chtěl. Otázka financí tak může být mnohem důležitější než to, že neumím jazyk nebo že bych měl/a problémy ve vztahu.

Život nás všech se do jisté míry točí kolem peněz. Za peníze si toho můžeme koupit hodně. Mít dostatek peněz ale není jen o tom, že si toho můžu dopřát více. Dostatek peněz na účtu nám dává větší vnitřní klid, že všechno je v pořádku. Cítíme se jinak, když máme na účtu 5 000 nebo 50 000. A v případě studentů je to fakt velký rozdíl.

Co tedy dělat, když vím, že to bude stát hodně peněz a já je nemám?

První krok je ten, že si řeknete, že to zvládnete a zaplatíte. Přesvědčíte sami sebe, že na to máte. Ve většině případů na to nebudete sami. Dostanete stipendium a rodiče vás určitě také podpoří nějakou částkou. Nechcete po nich přece, ať zaplatí všechno.

Druhý krok je ten, že začnete vědomě šetřit. Doporučuji si odkládat každý měsíc tak 30 % z vašich příjmů. Pokud nemáte žádné příjmy, najděte si brigádu, v dnešní době je to tak snadné.

Efektivní šetření spočívá v tom, že si nejprve určíte částku, kterou byste chtěli mít. Do Polska mi bude stačit pro začátek 10 000 Kč, do USA to bude mnohem více. Výslednou částku si pak rozdělíte do tolika měsíců, kolik vám jich zbývá před odjezdem. A těsně před odjezdem navíc dostanete své stipendium, takže se nemusíte strachovat o to, jak přežijete první dny v zahraničí.

Peníze do studia v zahraničí vložíte ještě před odjezdem. Připravte se na to, že budete platit dopravu, zálohu na ubytování a cestovní pojištění. Tyto tři položky jsou klíčové. Někteří studenti mají pocit, že si musí nakoupit mnoho věcí - oblečení do zimy/horka, dobrý batoh, notebook, hodně jídla na cestu.

Toto jsou ale naprosto nepodstatné věci. Toto všechno si totiž můžete koupit až na místě. Opravdu i v jiných zemích se prodává oblečení a další základní potřeby. 😉

Moje rada: Pokud si nestihnete našetřit potřebnou částku, nezoufejte. Začněte s tím, co máte. Navíc, studium v zahraničí není zas tak moc finančně náročné, když víte, jak na to.

4. DŮVOD – Nechci mít problémy ve škole

Nechci prodlužovat studium. Nechci mít problémy s uznáváním předmětů. Nechci ukončit studiu kvůli mému zahraničnímu výjezdu. Obavy o to, jak to bude dál, až se vrátíte, jsou časté a velmi odrazují. Ale vy přece nevíte, jaké to bude, až se vrátíte? Jenom si představujete, jaké by to mohlo být. Náš mozek si navíc rád představuje ty nejhorší scénáře.

V 95 % to po příjezdu je ale ještě lepší! A pokud musíte prodloužit studium o semestr nebo rok, věřte mi, že vám to pak bude absolutně jedno. Protože prodloužení studia není nic ve srovnání s tím, co zažijete v zahraničí. Je to velmi malá a nepodstatná věc, která na váš celkový život nebude mít žádný vliv. Život vám neuteče.

Problémy mohou nastat tehdy, když se správně nepřipravíte. Já vždy doporučuji informovat všechny učitele, u kterých si následně chci nechat uznat předmět. Tím, že je informujete ještě před odjezdem, jim dáváte najevo, že vám na škole záleží a že chcete předmět splnit. Nemusíte předměty splnit klasickou cestou, jako vaši spolužáci.

Díky studiu v zahraničí jsem často měla i lehčí podmínky pro splnění předmětů daného semestru. Nemusela jsem psát seminárku nebo jsem šla jen na ústní zkoušku bez testu, udělala jsem jenom část, učitelé byli mírnější u zkoušek, protože jsem nebyla celý semestr ve výuce atd.

Moje rada: Dodržujete správnou a pravidelnou komunikaci s těmi, kdo to celé řídí (tedy učitelé a koordinátoři) a žádné problémy nenastanou.

5. DŮVOD – Mám přítele/ přítelkyni

Odloučení od své drahé polovičky je velmi obtížné. Je potřeba velká důvěra na obou stranách, a i přesto to někdy může znamenat konec vztahu. Už jen představa, že byste se mohli rozejít, je k pláči. Nechcete si následně vyčítat, že to je chyba toho, že jste odjeli. Já to naprosto chápu.

Jak už jsem ale řekla dříve, můžeme litovat jen věcí, které jsme neudělali. Takže ano, překonejte tento strach a jeďte na zahraniční dobrodružství. Pokud máte být spolu, vztah to vydrží a budete i nadále spolu. Pokud to nevyjde, nezoufejte, aspoň jste zjistili dříve, že s tímto člověkem vás budoucnost nečeká.

I mě se vztah rozpadl, když jsem byla podruhé studovat v zahraničí. Vlastně jsem to byla já, kdo řekl dost. To odloučení mi ukázalo, že si představuju úplně jiný styl života. Tak jiný, že s mým bývalým přítelem by to nešlo.

Můj další vztah si taky prošel zkouškou odloučení na několik měsíců. Ale fungovalo to a řekla bych, že se náš vztah tím více zlepšil. ♥ 

Moje rada: Pokud opravdu toužíte po tom, aby vztah vydržel, udržujte každodenní komunikaci. Volejte si často a dlouho, posílejte si dárky, dělejte překvapení pro druhého, i když je daleko. Ale co potřebujete nejvíc je znát DEN, KDY SE ZASE UVIDÍTE. Přesné datum.

Podobné články

Komentáře